Souhrn informací k možnosti zasílání faktur ve formátu PDF e-mailem v souladu s legislativou.
Úvod
Novela zákona o DPH zavádí od 1. 1. 2013 přesnější (a přísnější) definici elektronické podoby daňových dokladů. Podle §26 odst. 3 platí, že „Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky“. Není pochyb o tom, že PDF faktura vystavená v programu a zaslaná e-mailem splňuje obě tato kritéria. Nyní tedy, na rozdíl od některých dřívějších výkladů, již nelze tvrdit, že PDF soubor je vlastně analogií papírovému dokumentu, a je nutné na něj skutečně nahlížet jako na daňový doklad v elektronické podobě.
Na druhou stranu novela ruší u elektronických daňových dokladů povinnost opatřovat je elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou (nicméně jako důkazní možnost je stále zachovává) a primárně umožňuje v §34 odst. 3 zajištění věrohodnosti původu a neporušenost obsahu také „prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním“.
Jednou z možností, jak tyto kontrolní mechanismy realizovat, je např. vytvoření tzv. auditní stopy. Pokud je plátce (příjemce plnění) schopen doložit svou objednávku a dokumenty prokazující, že plnění bylo poskytnuto ve výši odpovídající daňovému dokladu (popř. jiné související doklady), jistě k nim správce daně při rozhodování o uznatelnosti daňového dokladu přihlédne.
Legislativa
| Vybrané paragrafy zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů |
|---|
| § 26 Daňový doklad (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. (3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. (4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. § 34 (1) U daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchovávání zajištěna a) věrohodnost jeho původu, b) neporušenost jeho obsahu a c) jeho čitelnost. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) věrohodností původu skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila, b) neporušeností obsahu skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn, c) čitelností skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení. (3) Zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu lze dosáhnout prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. (4) Věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě a neporušenost jeho obsahu lze vedle kontrolních mechanismů procesů zajistit také a) uznávaným elektronickým podpisem, b) uznávanou elektronickou značkou, nebo c) elektronickou výměnou informací (EDI), jestliže dohoda o této výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost obsahu. |
Závěrem
Otázkou je, zda a jak by probíhalo důkazní řízení, pokud by příjemce PDF fakturu vytiskl a tvrdil, že mu byla doručena v listinné podobě. ;-)
14. 1. 2013, Mgr. Pavel Löffler