Stanovisko ke kauze sociálního pojištění po rozsudku NSS
Kauza pokračovala projednáváním kasační stížnosti na Nejvyšším správním soudu v Brně, které vyvrcholilo 25.02.2010 rozsudkem. NSS v něm zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19.3.2009 a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Po prostudování rozsudku Nejvyššího správního soudu jsme došli k následujícím závěrům:
- NSS nám dal za pravdu v názoru, že vládní nařízení č.39/2007 bylo neaplikovatelné. Jednak nebylo ústavně konformní a navíc obsahovalo nepřípustnou retroaktivitu. Na obě tyto skutečnosti jsme upozorňovali již v roce 2007 a právníci MPSV trvali na tom, že je vše v pořádku.
- NSS dále vyjádřil názor, že v rozhodné době nezanikla povinnost platit pojistné. To jsme nikdy netvrdili, pouze jsme poukazovali na to, že zákon neobsahuje definici vyměřovacího základu organizace a malé organizace. Vyměřovací základ tak bylo možné stanovit v libovolné výši.
- NSS ve zdůvodnění svého rozsudku věnuje odvození pojmu vyměřovacího
základu organizace a malé organizace celou kapitolu VI. S uvedeným postupem
se nemůžeme ztotožnit například proto, že:
- K bodům 45. a 46. existuje alternativní výklad:
- Vyměřovací základ se v zákoně č. 589/1992 Sb. stanoví:
- v § 5,odst. (1) pro zaměstnance jako úhrn příjmů,
- v § 5a, odst. (1) pro OSVČ jako částka, kterou si určí, nejméně však od roku 2006 50% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti…
- Analogicky by tedy i vyměřovacím základem organizace a malé organizace mohla být třeba částka, kterou si sama určí (případně vztažená k příjmům organizace) a to bez uvedení minimální hranice…
- Vyměřovací základ se v zákoně č. 589/1992 Sb. stanoví:
- K bodu 47. uvádíme nejprve citaci § 21, odst.(2) zákona: (2)
Výše přirážky k pojistnému může činit až 5% z vyměřovacího
základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se
přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají
jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka
k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této
nižší složce.
- První věta obsahuje odkaz na v zákoně neexistující písmeno b).
- Druhá věta se jednoznačně vztahuje pouze k nedostatkům u nižších složek organizace a je tedy na nás (firmu bez nižších složek) neaplikovatelná.
- K bodům 45. a 46. existuje alternativní výklad:
Po podrobném prostudování odůvodnění rozsudku jsme došli k závěru, že s rozhodnutím NSS nemůžeme souhlasit. Podrobíme jej proto ještě podrobné analýze a ve sporu budeme pokračovat. Při diskusích nad odůvodněním jsme zaznamenali také pochybnosti o tom, zda se nehraje pouze o čas, zajímavým datem by v této souvislosti mohl být konec roku 2012.
Od začátku sporu není naším cílem hmotný prospěch, ale snaha o právní jistotu, tolik potřebnou pro naši každodenní práci.
Jsme přesvědčeni, že zejména v zákonech, které ukládají povinnosti daňové povahy, musí být všechny parametry výpočtu stanoveny přesně a jednoznačně, bez potřeby dodatečných výkladů soudy. Připomínáme naše prohlášení na fóru HN „Podnikatelé verzus stát“ ze dne 24.2.2010, že v případě konečného vítězství v soudní při jsme připraveni „vysouzené peníze“ věnovat na dobročinné účely.
Závěrem bychom chtěli poděkovat za podporu všem, kteří nám ji v průběhu sporu vyjádřili. Těm, kteří nás podezírají z nekalých úmyslů, doporučujeme podrobněji se seznámit s celou problematikou.
Ing. Tomáš Ježek, jednatel firmy