Peněžní deník - Daňová evidence a cizí měna

Aktuální firma | Daňová evidence | Aktuální období | Peněžní deník

Obsah | Rejstřík | Základní dovednosti | Videonávody | Klávesové zkratky

Daňová evidence a cizí měna

V zahraniční měně mohou obchodovat všichni poplatníci bez ohledu na to, zda vedou účetnictví, daňovou evidenci anebo pouze evidují své zdanitelné příjmy a výdaje uplatňují procentem (paušálem). Vzhledem k tomu, že základ daně i daňová povinnost musí být stanoveny v českých korunách, je nutné zahraniční měnu na českou přepočítat.

V daňové evidenci (navzdory stále přetrvávajícímu názoru některých poplatníků) nikdy nevznikají kurzové rozdíly jako v účetnictví a to ani ke konci roku jak tomu bylo v jednoduchém účetnictví. Správným postupům včetně uvedení některých konkrétních příkladů v daňové evidenci je věnován následující text.

Kurzy používané pro přepočet zahraniční měny

Podle § 38 zákona o daních z příjmů platí, že pokud poplatník nevede účetnictví, tzn. i poplatník, který vede daňovou evidenci, použije pro přepočet zahraniční měny jednotný kurz, nevyužije-li kurzy devizového trhu uplatňované v účetnictví.

Poplatník, který vede daňovou evidenci má tedy – co se přepočtu zahraniční měny na českou týká – dvě možnosti. Buď použije jednotný kurz, nebo použije kurz uplatňovaný v účetnictví.

Kurzové rozdíly

Jak již bylo řečeno, v daňové evidenci v průběhu ani na konci roku kurzové rozdíly nevznikají a (vzhledem k principu a podstatě vedení této evidence) ani vznikat nemohou. Majetek a závazky (pohledávky, peněžní prostředky, závazky) vyjádřené v cizí měně se na konci roku na českou měnu nepřepočítávají (s výjimkou přechodu z daňové evidence na účetnictví). Příklady:

Postupy při přepočtu zahraniční měny v DE

Pokud je výše uvedeno, že poplatník, který vede daňovou evidenci má – co se týká použití kurzu pro přepočet zahraniční měny – dvě možnosti, není to zcela přesné, neboť (jak vyplyne z dále uvedených příkladů), má fakticky možnosti tři.

Poznámka Kurzy použité v dalších (i ve výše uvedených) příkladech nejsou skutečnými kurzy vyhlášenými Českou národní bankou k určitému datu, jsou zvoleny s ohledem na snazší a názornější výpočty.

Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby.

Poplatník používá aktuální kurz České národní banky

Příklad 1 - Poplatník přijal 5. dubna 2011 fakturu za zboží na 10 000 EUR. Fakturu zaplatil 15. dubna 2011, přičemž kurz k tomuto datu byl 25 Kč.

Řešení 1 - Poplatník přijatou fakturu zaevidoval v evidenci závazků v EUR (přepočet na českou měnu zde není nutný, avšak je praktický a doporučený) a platbu ve výši 250 000 Kč (10 000 x 25) zaevidoval jako daňový výdaj.

 

Příklad 2 - Poplatník vystavil 10. června 2011 fakturu za dodání zboží 50 000 EUR. Odběratel tuto fakturu zaplatí 11. července 2011 (kurz k tomuto datu byl 24,50 Kč).

Řešení 2 - Vystavenou fakturu přídil poplatník do evidence pohledávek a přijatou částku 1 225 000 Kč (50 000 x 24,50) zaevidoval jako zdanitelný příjem.

 

Poplatník používá pevný (měsíční) kurz - např kurz k 1. květnu 2011 je EUR = 24,80 Kč. Poplatník (s ohledem na svůj vnitřní předpis) použije tento kurz po celý měsíc květen.

Příklad - Poplatník vystavil 8. května 2011 fakturu za poskytnutí služeb v částce 1 000 EUR. Faktura byla zaplacena 20. Května 2011.

Řešení - Vystavenou fakturu poplatník zaevidoval v evidenci pohledávek a platbu v částce 24 800 Kč (1 000 x 24,80) uvedl v daňové evidenci jako zdanitelný příjem (pro použití kurzu není rozhodující období, ve kterém byla faktura vystavena – obecně ve kterém pohledávka či závazek vznikly – ale období, ve kterém byla uskutečněná platba).

 

Poplatník používá jednotný kurz

Poplatník, který vede daňovou evidenci má možnost pro přepočet zahraniční měny použít i jednotný kurz. Uvedený jednotný kurz je primárně určen především poplatníkům bez podnikatelských aktivit, jejichž příjmy (event. výdaje) v zahraniční měně nejsou příliš časté a pravidelné a kterým užití tohoto kurzu nečiní větší problémy. Pokud jednotný kurz použije i poplatník, který vede daňovou evidenci, stane se tak pravděpodobně v situaci, kdy příjmy či výdaje v zahraniční měně jsou spíše výjimečné.

Příklad 1 - Poplatník obdržel fakturu za nákup balicí linky v ceně 100 000 EUR 7. června 2011. Fakturu zaplatí 2. září 2011 (kurz 24,60).

Řešení 1 - Přijatou fakturu zaevidoval poplatník v evidenci závazků, platbu (2 460 000 Kč) zaevidoval jako nedaňový výdaj (jedná se o pořízení hmotného majetku ve smyslu zákona o daních z příjmů). Současně vystavil inventární kartu pro tento majetek (balící linku) a ze vstupní ceny 2 460 000 Kč zahájí daňové odpisování rovnoměrným nebo zrychleným způsobem.

 

Příklad 2 - Poplatník obdrží v srpnu 2011 fakturu za dodání zboží 1 000 EUR. Jedná se o jedinou fakturu a platbu v zahraniční měně za celý rok. Poplatník zaplatí fakturu v září 2011.

Řešení 2 - Pokud poplatník nepoužije aktuální ani pevný kurz (viz výše), úhradu faktury vyznačí pouze v evidenci závazků a platbu jako daňový výdaj uvede v daňové evidenci až na konci roku, po zjištění jednotného kurzu. Bude-li tento kurz činit např. 24,30, daňovým výdajem bude částka 24 300 Kč (1 000 x 24,30), i když v září byl kurz např. 24,70.

 

Přechod z DE na účetnictví

V souvislosti s tématem je vhodné závěrem alespoň zmínit postup při přechodu z daňové evidence na účetnictví.

Poplatník má v tomto případě dvě možnosti – buď použije jednotný kurz (pokud jej používal pro přepočty zahraniční měny za celý rok), nebo aktuální kurz České národní banky platný k 31. 12. (pokud po celý rok používal kurzy stejně jako v účetnictví, tedy pevné nebo aktuální).

Upozornění Použití pevného kurzu je v tomto případě vyloučené!

Lze ale předpokládat, že poplatník, který přechází z daňové evidence na vedení účetnictví a eviduje k 31. 12. majetek a závazky v zahraniční měně používal v průběhu roku „účetní“ kurzy a pro přepočet k tomuto datu tedy použije kurz České národní banky platný k  31. 12.

Ostatní pracovní postupy

  1. Jak pracovat s údaji typu Datum.

  2. Jak používat Druhy peněžních operací.

  3. Jak pořídit doklad přímo do peněžního deníku.

  4. Jak zadat počáteční stavy.

  5. Jak program pracuje s daňovými doklady.

  6. Jak pracovat se skupinou DPH.

  7. Jak členit záznamy v PD.

  8. Jak přidat novou firmu do Adresáře firem.

  9. Jak na analytické členění sloupců PD.

  10. Jak pracovat s ceninami.

  11. Jak pracovat s cizí měnou.

  12. Daňová evidence a cizí měna.

  13. RPDP v Peněžním deníku.

Související témata

Peněžní deník