Výpočet částky připadající na insolvenci
Výpočet částky, kterou lze zaměstnanci maximálně strhnout se řídí nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení a Občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., paragrafy 276 – 288.
Dále je při výpočtu zohledněno životní minimum jedince a normativní náklady na bydlení dle platné legislativy (konkrétní hodnoty nalezneme v parametrech Nezabavitelné částky).
Zjednodušeně: Výpočet je shodný s výpočtem přednostní exekuční srážky nebo je dána částka fixní (čili stejná výše srážky z každé mzdy).
Postup výpočtu
Nezabavitelná částka – nezabavitelná částka činí 2/3 součtu životního minima jedince a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Tato částka se sečte s částkou za vyživované osoby a zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Vyživované osoby – za každou vyživovanou osobu má zaměstnanec nárok na 1/4 z nezabavitelné částky – čili 1/4 ze 2/3 součtu normativních nákladů na bydlení a životního minima jedince.
Plně zabavitelná částka – Konkrétní čistou mzdu zaměstnance ponížíme o nezabavitelnou částku a částku za případné vyživované osoby. Pokud je zbytek čisté mzdy vyšší, než jedenapůlnásobek součtu normativních nákladů na bydlení a životního minima jedince, tak rozdíl mezi těmito hodnotami spadá do plně zabavitelné částky.
Celková výše srážky na insolvenci – konkrétní čistou mzdu zaměstnance ponížíme o nezabavitelnou částku, částku za případné vyživované osoby a plně zabavitelnou část. Hodnota, která nám zůstane zaokrouhlíme dolů na celé číslo dělitelné třemi. Následně vypočteme hodnotu tří třetin, kdy dvě třetiny použijeme na srážku insolvence a jednu třetinu ponecháme zaměstnanci.
Příklad
Pro příklad použijeme hodnoty platné k datu 1. 1. 2023, kdy životní minimum jedince činilo 4.860 Kč a normativní náklady na bydlení 15.597 Kč.
Pan Novák má čistou mzdu 50.000 Kč, uplatňuje jednu vyživovanou osobu a přišla na něho nepřednostní exekuce ve výši 30.000 Kč.
Nezabavitelná částka činí 13.638 Kč (2/3 z (4.860 + 15.597))
Za vyživovanou osobu mu náleží 3.409,5 Kč (1/4 z 13.638)
Plně zabavitelná částka činí 2.266 Kč (50.000 – (13.638 + 3.409,5) – 1,5*(4.860 + 15.597)) = (50.000 – 17.048 – 1,5*20.457) = 2.266,5). Výpočet zaokrouhlíme směrem dolů ve prospěch zaměstnance.
Zaměstnanci srazíme dvě třetiny ve výši 20.456 Kč ((50.000 – (13.638 + 3.409,5) – 2.267 = 30.685,5), zaokrouhlíme dolů na číslo dělitelné třemi tj, 30.684 a výše každé třetiny činí 10.228 Kč).
Celková výše srážky na insolvenci je ve výši 22.723 Kč (20.456 + 2.267) a p. Novákovi zbude k výplatě 27.277 Kč.
Ostatní pracovní postupy
Výpočet částky připadající na insolvenci.
Související témata