Insolvence versus odstupné
V případech, kdy je zaměstnanci ve mzdě zúčtováno odstupné, je nutné hodnotu odstupného (z hlediska nezabavitelné částky pro insolvenční srážku) považovat za tolik samostatných mezd, za kolik měsíců je odstupné vyplaceno.
Příklad: Zaměstnanci bylo ve mzdě vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (§67 zákona č. 262/2006 Sb.). Pro účely výpočtu insolvenční srážky z titulu předností srážky z mezd, je potřeba v této mzdě pracovat s nezabavitelnou částkou ve výši čtyřnásobku (odstupné + aktuální mzda).
V agendě Insolvence tedy k danému zaměstnanci pořídíme na záložku 4. Úpravy a soudní nařízení hodnotu nezabavitelné částky v potřebném násobku.
Nezabavitelná částka činí 3/4 součtu normativních nákladů na bydlení a životního minima (tyto hodnoty nalezneme v agendě Nezabavitelné částky). Pokud zaměstnanec uplatňuje vyživované osoby, započítává se do nezabavitelné částky ještě 1/3 z předchozích 3/4 za každou vyživovanou osobu.
Pro rok 2020 jsou platné částky:
Životní minimum – 3.860 Kč
Normativní náklady na bydlení – 6.502 Kč
Základní nezabavitelná částka = 7.771,50 (3/4 součtu)
Každá vyživovaná osoba = 2.590,50 (1/3 z 3/4 součtu).
Příklady nezabavitelné částky:
zaměstnanec bez vyživovaných osob – 7.772 Kč
zaměstnanec s 1 vyživovanou osobou – 10.362 Kč
zaměstnanec s 2 vyživovanými osobami – 12.953 Kč
zaměstnanec s 3 vyživovanými osobami – 15.543 Kč
Poznámka Pokud již standardně pracujeme s jinou nezabavitelnou částkou (na pokyn insolvenčního správce), pro účely odstupného pracujeme s násobkem této jiné nezabavitelné částky.
Ostatní pracovní postupy
Insolvence versus odstupné.
Související témata