Ceny, zaokrouhlení a DPH

1. Zaokrouhlení při tvorbě ceny
 

1. Podle Zákona o cenách je prodávající povinen kupujícímu prodat za ceny, se kterými byl kupující seznámen.

   A „svévolné“ dodatečné zaokrouhlování to porušuje.

2. Podle Zákona o ČNB je nejmenší platební jednotkou 1 haléř, při bezhotovostním platebním styku tedy není problém zaplatit přesně.

   Všimněme si, že i v obchodech při platbě kartou je strhávána přesná částka v haléřích.

3. Protože nejmenší fyzickou jednotkou v oběhu je 1 koruna, Zákon o ochraně spotřebitele musí řešit, jak při platbách v hotovosti částku k úhradě zaokrouhlit.

   Zaokrouhlování bezhotovostních plateb řešeno není, protože není potřeba.

2. Zaokrouhlení a DPH
 

1. Zákon o DPH v § 2 definuje, že předmětem daně je dodání zboží, poskytnutí služby nebo pořízení zboží popř. NDP z jiného členského státu. Dále je řečeno, že zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není od daně osvobozeno.

   A protože zaokrouhlení nenaplňuje definici předmětu, nelze jej ani považovat za zdanitelné plnění.

2. V § 36 odst. 5 je „pro jistotu“ upřesněno, že zaokrouhlení při platbě v hotovosti se nezahrnuje do základu daně, poněkud duplicitně je potom v § 37 toto zaokrouhlení vyňato i ze samotného výpočtu daně.

   Pozor - z toho ale nevyplývá, že zaokrouhlení při bezhotovostních úhradách se do výpočtu zahrnout musí!

3. Jak postupovat, pokud i přesto chceme bezhotovostní platby zaokrouhlovat?
 

1. Jestliže § 2 s definicí předmětu daně (viz bod 2.1) povýšíme nad § 36, je legislativně nejméně sporný postup, kdy zaokrouhlení postavíme mimo DPH a jednoduše jej přičteme k celkovému plnění.

   Tedy i pro bezhotovostní platby budeme postupovat stejně, jako pro hotovostní.

2. Pokud přistoupíme na to, že podle § 36 je základem daně celková částka přijaté úplaty za zdanitelné plnění snížená o daň, nemáme jinou možnost, než fakturovat v cenách včetně DPH a daň počítat shora.

   Zaokrouhlení je potom přirozeně zdaněno v rámci celého daňového dokladu.

3. Pokud bychom hledali takovou částku bez daně, která po přičtení k původnímu základu daně zajistí, že po zdanění vyjde výsledná částka na celé koruny, potom často takové číslo vůbec neexistuje. Tento problém není ojedinělý, nastává zhruba ve třetině případů.

   Příkladem může být fakturace 8 Kč bez daně v základní sazbě 21 %.
   Vypočtená daň činí 1,68 Kč, celkem tedy 9,68 Kč vč. DPH. Rádi bychom dosáhli celkové částky 10 Kč.
   Pokud by zaokrouhlení bez daně bylo 0,26, základ činí 8,26 a daň 1,73. Celkem 9,99 Kč.
   Pokud by zaokrouhlení bez daně bylo 0,27, základ činí 8,27 a daň 1,74. Celkem 10,01 Kč.

    
4. Většina výkladů, které řeší zdanění bezhotovostního zaokrouhlení při výpočtu DPH zdola, navrhuje potřebný zaokrouhlovací rozdíl rozdělit na základ daně a daň, a tyto částky přičíst k původnímu základu daně a původní dani.

   To ale odpovídá výpočtu DPH ze dvou samostatných částí, což je v přímém rozporu s § 36 a dalšími, podle kterých se plnění zdaňuje jako celek. Podobně špatně je výpočet DPH po jednotlivých položkách faktury v jiných případech, než na souhrnném daňovém dokladu.

    
5. Určitým východiskem by mohla být aplikace dávno zrušeného metodického pokynu D-253, který doporučoval spočítat DPH od základu daně zdola, celkovou částku včetně daně zaokrouhlit a následně znovu rozpočítat na základ daně a daň metodou shora.

   Při aplikaci D-253 ale dochází k tomu, že se liší původní fakturovaná částka bez DPH a následně základ daně na daňovém dokladu.

6. Nechceme-li zabřednout do jednotlivostí, stále máme možnost zaokrouhlovací rozdíly na daňových dokladech nechat mimo DPH a zdanit je až najednou za celé zdaňovací období.

Poznámky pod čarou

• Celý problém je „bouří ve sklenici vody“… Správce daně nepředepíše úrok, pokud jeho hodnota nepřevýší 200 Kč.
  Jestliže je sazba penále 20 % a sazba DPH 21 %, tak vyměřené penále by přesáhlo 200 Kč teprve při úhrnné výši zaokrouhlovacích rozdílů 5 762 Kč. Podobně úrok z prodlení při aktuální sazbě 16 % p. a. dosáhne ze stejné částky hranice 200 Kč až po více než 13 měsících.
  A vzhledem k tomu, že statisticky se kladné a záporné rozdíly víceméně vyruší, je „trestnost“ nezdanění pouze teoretická.
• Pokud se v budoucnu ukáže, že zaokrouhlení i v případě bezhotovostních úhrad nepodléhá DPH, vystavujeme odběratele riziku, že si uplatní odpočet na základě neplatného dokladu a tento mu při případné kontrole nemusí být uznán.
• Obecně je výpočet DPH v závislosti na platbě lehce problematický, někdy způsob úhrady nemusí být předem vůbec znám. Bez zaokrouhlení lze vystavovat i daňové doklady placené hotově a rozdíly mezi předpisy a úhradami řešit jako „drobné přeplatky a nedoplatky“.
  Zákon o daních z příjmů s tímto nemá problém.

8. října 2019, Mgr. Pavel Löffler