Ježek / Novinky a aktuality / Výpočet náhrady mzdy za nemoc

Výpočet náhrady mzdy za nemoc

Legislativa, Homepage
21. 05.2024

Náhrada mzdy za nemoc – jak a z čeho se počítá?

Náhrada mzdy je v podstatě ekvivalent výplaty. Zatímco výplata zaměstnanci náleží za odpracovanou dobu, náhrada mzdy náleží zaměstnanci naopak za dobu neodpracovanou např. z důvodu nemoci, dovolené apod. My se dnes budeme věnovat výpočtu náhrady mzdy za nemoc (shodný výpočet se týká i karantény či pracovního úrazu bez doplatku ušlé mzdy.

Náhradu mzdy za nemoc vyplácí zaměstnavatel a pokud je nemoc delší, než 14 kalendářních dní, tak od 15. kalendářního dne trvání nemoci vyplácí nemocenské dávky ČSSZ.

Na výplatu náhrady mzdy nemoci (tedy pro náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech) má zaměstnanec nárok při splnění několika podmínek:

  • je nemocensky pojištěn (u DPP či DPČ tedy překročil rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění – aktuálně je to částka 10.000 Kč pro DPP a 4.000 pro DPČ),
  • zaměstnavatele o své nemoci informuje (lékař, který vystavuje neschopenku předá potvrzení na ČSSZ, zaměstnanec musí informovat zaměstnavatele a zaměstnavatel si poté z ČSSZ stáhne neschopenku v elektronické podobě),
  • dodržuje léčebný režim (zaměstnavatel může v prvních 14 kalendářních dnech provádět kontrolu. Při porušení léčebného režimu může zaměstnavatel snížit či úplně zrušit náhradu mzdy. Náhrada mzdy nesmí být snížena nebo neposkytnuta, pokud byla pro totéž porušení léčebného režimu dána zaměstnanci výpověď dle §52 písm. h)).
 

Výpočet náhrady mzdy

Základním podkladem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek zaměstnance. Průměrný výdělek by měl odrážet skutečnou mzdu zaměstnance spočtenou na hodinu. K přepočtu průměrného výdělku dochází vždy po ukončení čtvrtletí a je spočten jako podíl mezi dosaženou hrubou mzdou (bez náhrad mzdy) a skutečně odpracovanými hodinami. Při výpočtu náhrady mzdy za nemoc se tedy vždy pracuje s průměrným výdělkem zjištěným za předchozí ukončené čtvrtletí – nemoc začínající v květnu tedy bude spočtena dle průměrného výdělku za leden – březen.

Pozor... Pokud prvních 14 dní nemoci přechází mezi kvartály (např. začne 20. 3. a pokračuje do dubna) bude první část nemoci spočtena průměrným výdělkem za 10-12 měsíc předchozího roku a druhá část nemoci za 01-03 aktuálního roku.

 

Průměrný výdělek se pro účely výpočtu náhrady mzdy za nemoc porovnává na tzv. redukční hranice, podle jeho výše se z jednotlivých pásem použijí odpovídající procenta (viz příklady). Výše redukčních hranic je každý rok upravována vyhláškou podle aktuální průměrné mzdy. Pro rok 2024 je průměrná mzda stanovena na 43.967 Kč a redukční hranice:

  1. redukční hranice činí 256,55 Kč a počítá se s 90 %
  2. redukční hranice činí 384,83 Kč a počítá se s 60 %
  3. redukční hranice činí 769,48 Kč a počítá se s 30 %

K částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží.

Z částky do první redukční hranice se počítá s 90 %, nad první redukční hranice do výše druhé redukční hranice se počítá 60 %, nad druhou redukční hranice so výše třetí redukční hranice se počítá s 30 % a nad třetí redukční hranici se již nepřihlíží.

Ze zredukovaného průměrného výdělku se dále spočte 60 % a takto spočtená hodinová částka činí výši náhrady mzdy za nemoc. Zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

Náhrada mzdy je vyplácena za počet hodin nepřítomnosti (v prvních 14 kalendářních dnech). Od 15. kalendářního dne přechází na ČSSZ a je vypláceno nemocenské. Nemocenská dávka je počítána obdobným způsobem, ale pracuje se s denním vyměřovacím základem (nikoli hodinovou mzdou).

Pozor... pokud prvních 14 dní nemoci přechází mezi roky (např. začne 25. 12. 2024 a pokračuje do roku 2025) bude první část nemoci spočtena dle redukčních hranic roku 2024 a druhá část nemoci dle redukčních hranic roku 2025.

 

Pro jasnější pochopení výpočtu si výpočet náhrady mzdy ukážeme na několika příkladech.

Příklad 1

Michal onemocněl 10. 5. 2024 a nemoc ukončil 20. 5. 2024. Jeho průměrný výdělek činí 324,80 Kč. Nemoc trvala 11 kalendářních dní, z toho 7 pracovních dní. Z důvodu nemoci tedy neodpracoval 7 dní, tedy 56 hodin. Průměrný výdělek 324,80 rozdělíme do redukčních hranic:

  1. Z částky do první hranice spočteme 90 % = 256,55 * 0,9 = 230,895, zaokr. 230,90 Kč.
  2. Z částky nad první hranice, ale do max. výše druhé hranice spočteme 60 % = 324,80 – 256,55 = 68,25 Kč * 0,6 = 40,95 Kč.
  3. Se třetí redukční hranicí nepočítáme, protože výše Michalova průměrného výdělku je v pásmu mezi první a druhou redukční hranici.
  4. Vypočtené částky sečteme (230,90 + 40,95 = 271,85) a spočteme z ní 60 % = 163,11.
  5. Nemoc trvala 56 hodin a výsledná částka náhrada mzdy tedy činí 163,11 * 56 = 9.134,16 zaokr. na 9.135 Kč.

Příklad 2

Pavlína onemocněla 10. 5. 2024 a nemoc trvala do 30. 6. 2024. Její průměrný výdělek činil 790 Kč. Nemoc trvala 52 kalendářních dní. Zaměstnavatel náhradou mzdy hradí prvních 14 kalendářních dní a to v počtu neodpracovaných hodin – tj. 10 prac. dní = 80 hodin. Od 15. kalendářního dne je zaměstnanci ze strany ČSSZ vyplácena nemocenská dávka. Průměrný výdělek 790 rozdělíme do redukčních hranic:

  1. Z částky do první hranice spočteme 90 % = 256,55 * 0,9 = 230,895, zaokr. 230,90 Kč.
  2. Z částky nad první hranice, ale do max. výše druhé hranice spočteme 60 % = 384,83 – 256,55 = 128,28 * 0,6 = 76,968 Kč, zaokr. 76,97 Kč.
  3. Z částky nad druhou hranici, ale do max. výše třetí hranice spočteme 30 % = 769,48 – 384,83 = 384,65 * 0,3 = 115,395 Kč, zaokr. 115,40 Kč.
  4. S částkou nad třetí redukci hranici se dále do výpočtu náhrady mzdy za nemoc nijak nepromítne.
  5. Vypočtené částky sečteme (230,90 + 76,97 + 115,40 = 423,27) a spočteme z ní 60 % = 263,962.
  6. Nemoc trvala 80 hodin a výsledná částka náhrada mzdy tedy činí 263,962 * 80 = 20.316,96 zaokr. na 20.317 Kč.
21.  května  2024
Zuzana Šimonová
Autor
Zpět na přehled aktualit