V důsledku pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen spočítat a vyplatit částku odpovídající ušlé mzdě. Jak na to?
Pracovní úraz je situace, která může zasáhnout jakéhokoli zaměstnance a má významné důsledky jak pro postiženého, tak pro zaměstnavatele. V České republice je právní rámec, který řeší náhradu mzdy v případě pracovního úrazu, dobře definován a poskytuje jasnou ochranu zaměstnancům.
Podle českého zákoníku práce (v § 271a) má zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, nárok na náhradu mzdy během doby pracovní neschopnosti. Tato náhrada je ve výši 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, kterou platí zaměstnavatel (podrobnosti o výpočtu najdete v naší dřívější aktualitě Výpočet náhrady mzdy za nemoc). Od 15. dne pracovní neschopnosti pak zaměstnanec obvykle přechází na nemocenské dávky, které jsou rovněž ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí je Česká správa sociálního zabezpečení přímo zaměstnanci.
Zajímavým aspektem je, že v případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na "dorovnání" náhrady mzdy až do plné výše průměrného výdělku, což znamená, že by měl dostávat plnou výši svého obvyklého příjmu před úrazem. Tato "ušlá mzda" je obvykle hrazena z pojištění, které musí mít zaměstnavatel uzavřené. Výjimkou je situace, kdy k pracovnímu úrazu došlo pochybením zaměstnance – např. pod vlivem alkoholu nebo nedodržení bezpečnostních předpisů.
Ušlá mzda po dobu pracovní neschopnosti
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy od zaměstnavatele či výší nemocenské dávky ze strany ČSSZ.
Ušlá mzda po skončení pracovní neschopnosti
Po skončení pracovní neschopnosti, nebo po uznání invalidity může zaměstnanci náležet tzv. renta. Částka renty je ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovní neschopnosti a výdělkem, kterého zaměstnanec dosahuje po pracovním úrazu či po zjištění nemoci z povolání, případně i invalidní důchod pobíraný z důvodu pracovního úrazu.
Ostatní souvislosti
- Je důležité si uvědomit, že právní vztah existuje pouze mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Zaměstnanec nemá přímý vztah s pojišťovnou, a proto by veškeré nároky měl uplatňovat u svého zaměstnavatele.
- Výplata ušlé mzdy by měla být vyplácena jednou měsíčně (§ 271m), pokud se nedohodne jiný způsob výplaty. Tento systém poskytuje jistotu zaměstnancům, že i v případě pracovní neschopnosti způsobené úrazem nebudou finančně znevýhodněni. Pokud tedy zaměstnavatel uvádí, že ztrátu na výdělku vyplatí až po ukončení pracovní neschopnosti, porušuje zákoník práce.
- Průměrný výdělek se obvykle počítá ze čtvrtletí před pracovním úrazem. Pokud je to však pro zaměstnance výhodnější, pak se použije předchozí kalendářní rok (§ 271m)
