K čemu slouží průměrný výdělek a jak se počítá?
Průměrný výdělek
Průměrný výdělek je důležitý právní a ekonomický pojem, jehož definici a způsob výpočtu stanovuje zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) a související právní předpisy. Tento článek se zaměří na vysvětlení toho, jak průměrný výdělek funguje, jak se počítá, a jaké jsou jeho právní aspekty.
Definice průměrného výdělku
Průměrný výdělek je ukazatel, který vyjadřuje průměrnou výši mzdy, platu či odměny, kterou zaměstnanec obdržel za určité období (= rozhodné období). Základní právní rámec pro výpočet průměrného výdělku stanoví zákoník práce v paragrafech 351-362. Je to důležitý ukazatel, který se používá např. při výpočtu:
- Náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (DPN)
- Náhrady mzdy za dobu dovolené
- Náhrady mzdy při překážkách v práci
- Odstupného
Výpočet průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku se provádí z hrubé mzdy zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí. Zákon rozlišuje mezi průměrným hodinovým výdělkem a průměrným měsíčním výdělkem, v závislosti na tom, k jakému účelu se průměrný výdělek použije.
1. Rozhodné období pro účely výpočtu průměrného výdělku
Rozhodným obdobím je většinou předcházející kalendářní čtvrtletí. Existují však situace, kdy je rozhodné období pro dané kalendářní čtvrtletí jiné. Jedná se zejména o:
- Nástup do zaměstnání – rozhodným obdobím je doba od vzniku zaměstnání do konce daného kalendářního čtvrtletí
- Konto pracovní doby – rozhodným obdobím je předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období
- Průměrný výdělek pro zjištění ušlé mzdy v důsledku pracovního úrazu – rozhodným obdobím je předchozí čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok. Podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější (tomuto tématu jsme se také věnovali v naší dřívější aktualitě).
2. Hrubá mzda pro účely průměrného výdělku
Pro výpočet průměrného výdělku se vychází z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec obdržel v rozhodném období, což je kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém se průměrný výdělek uplatňuje. Do hrubé mzdy se zahrnují všechny složky mzdy, které zaměstnanec obdržel, včetně bonusů, prémií či odměn. Nutno dodat, že do hrubé mzdy se zahrnuje vše, co zaměstnanec obdržel za práci, resp. za odpracované hodiny v daném čtvrtletí. Do hrubé mzdy nelze zahrnout např. náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost či dovolenou, protože by se nejednalo o „příjem za práci“ a doba DPN či dovolené nevstupuje do doby odpracované.
POZOR na odměny, které se vztahují k delšímu časovému období, než je kalendářní čtvrtletí.
Zákoník práce v § 358 přesně definuje, jak se s odměnou s ohledem na výpočet průměrného výdělku počítá. Pro účely výpočtu průměrného výdělku se z odměny určí poměrná část připadající na příslušné kalendářní čtvrtletí. Zbytek odměny se připočte k následujícím čtvrtletím. Příkladem může být např. vyplacení roční odměny – odměna se vztahuje k celému kalendářnímu roku (tedy ke čtyřem čtvrtletím). Její poměrná část tedy bude pro výpočet průměrného výdělku rozpočtena do dalších 4 kalendářních čtvrtletí. Například ale vánoční odměna se týká pouze konkrétního kvartálu a není nutné k ní přistupovat jako k odměně za delší časové období.
3. Odpracované hodiny pro účely průměrného výdělku
Průměrný hodinový výdělek se vypočítává jako podíl mezi hrubou mzdou a počtem odpracovaných hodin za rozhodné období. Za odpracované hodiny se považují hodiny, za které zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
4. Složitější případy při výpočtu průměrného výdělku
V případě, kdy zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval minimální počet dní (dle §355 zákoníku práce jde o 21 dní), používá se tzv. výdělek pravděpodobný. Ten se stanoví na základě toho, kolik by zaměstnanec pravděpodobně vydělal, kdyby býval pracoval.
Průměrný výdělek se vždy počítá k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období – tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. leden, 1. duben, 1.červenec a 1. říjen). Spočtený průměrný výdělek se používá k výpočtu náhrady mzdy a příplatků až do konce daného čtvrtletí.
Průměrný výdělek je nutné kontrolovat na aktuální minimální mzdu. Průměrný výdělek nesmí být nikdy nižší. Pokud nastane situace, kdy je vypočítaný hodinový průměrný výdělek pod úrovní minimální hodinové mzdy, je nutné průměrný výdělek upravit na hodnotu minimální mzdy či nejnižší úrovně zaručené mzdy. Shodným postupem postupujeme i u výdělku pravděpodobného.
Kdy může tato situace nastat?
Jednoduše může tento stav nastat na přelomu roku, kdy je od 1. ledna navýšena minimální mzda. Za období říjen - prosinec tedy lehce může vyjít průměrný výdělek nižší, než je nová výše minimální mzdy od 1. ledna.
Použití průměrného výdělku
Průměrný výdělek se v praxi používá v různých situacích, například:
- Dovolená – náhrada mzdy za dobu dovolené se vypočítává právě z průměrného hodinového výdělku zaměstnance.
- Dočasná pracovní neschopnost (nemoc) – výpočet náhrady mzdy za DPN také vychází z průměrného hodinového výdělku. Nicméně, takto zjištěný průměrný výdělek se pro účely DPN ještě dále upravuje (redukuje) a poté se pracuje s redukovaným průměrným výdělkem. Podrobný výpočet náhrady mzdy za DPN naleznete v naší dřívější aktualitě.
- Náhrada mzdy při překážkách v práci – překážky v práci ze strany zaměstnavatele definuje zákoník práce v paragrafech 207-210. Překážky v práci ze strany zaměstnance definuje zákoník práce v paragrafech 191-199 a v nařízení vlády číslo 590/2006 Sb. Výpočet náhrady mzdy také vychází z průměrného hodinového výdělku. Při překážkách na straně zaměstnavatele lze výsledek krátit příslušným procentem dle zákoníku práce.
- Odstupné – Při ukončení pracovního poměru má zaměstnanec v některých případech nárok na odstupné, které se rovněž vypočítává z průměrného hodinového výdělku (dle paragrafů 67-68 zákoníku práce).
Formy průměrného výdělku (§ 356 zákoníku práce)
Průměrný výdělek hodinový
- Používá se u výpočtu náhrady mzdy
- Hrubá mzda v rozhodném období / Odpracované hodiny v rozhodném období.
- Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa
Příklad 1:
Zaměstnanec na HPP se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. V období 10-12/2024 odpracoval 504 hodin a jeho hrubá mzda činila 75.000. Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 148,81 Kč (75.000 / 504). Tento průměrný výdělek se bude používat pro výpočet náhrady mzdy v období 01-03/2025.
Příklad 2:
Zaměstnanec na HPP se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. V období 10-12/2024 odpracoval 400 hodin (104 hodin čerpal dovolenou) a jeho hrubá mzda činila 59.400 (15.600 Kč činila náhrada mzdy za dovolenou). Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 148,50 Kč (59.400 / 400). Tento průměrný výdělek se bude používat pro výpočet náhrady mzdy v období 01-03/2025.
Průměrný výdělek měsíční hrubý
- Používá se v podstatě pouze pro zjištění čistého měsíčního výdělku
- Spočte se z hodinového průměrného výdělku podle průměrného počtu pracovních hodin v průměrném měsíci v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dní. Dále se pracuje s koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce
- Průměrný hodinový výdělek * (týdenní pracovní doba zaměstnance (např. 40 hodin) * koeficient 4,348)
Příklad 3:
Zaměstnanec na HPP se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. V období 10-12/2024 odpracoval 504 hodin a jeho hrubá mzda činila 75.000. Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 148,81 Kč (75.000 / 504).
Měsíční průměrný výdělek činí 25.881 Kč (148,81 * 40 * 4,348)
Průměrný výdělek měsíční čistý (nazýván i jako průměrný výdělek pro pracovněprávní účely)
- Používá se pro Úřad práce, který z tohoto výdělku následně definuje např. podporu v nezaměstnanosti
- Průměrný hrubý měsíční výdělek – sociální pojištění - zdravotní pojištění – záloha na daň z příjmů. V případě uplatňování daňového zvýhodnění bude záloha na daň nulová, nikoli záporná. Pokud by se jednalo o zápornou daň, už se nejedná o zálohu na daň z příjmů, ale o daňový bonus.
Příklad 4:
Zaměstnanec na HPP se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. V období 10-12/2024 odpracoval 504 hodin a jeho hrubá mzda činila 75.000. Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 148,81 Kč (75.000 / 504).
Měsíční průměrný hrubý výdělek činí 25.881 Kč (148,81 * 40 * 4,348).
Měsíční průměrný čistý výdělek činí 21.563 Kč (25.881 Kč - SP 1.838 Kč - ZP 1.165 Kč - daň 1.315 Kč).
Příklad 5:
Zaměstnanec na HPP se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti). V období 10-12/2024 odpracoval 504 hodin a jeho hrubá mzda činila 75.000. Průměrný hrubý hodinový výdělek činí 148,81 Kč (75.000 / 504).
Měsíční průměrný hrubý výdělek činí 25.881 Kč (148,81 * 40 * 4,348).
Měsíční průměrný čistý výdělek činí 22.878 Kč (25.881 Kč - SP 1.838 Kč - ZP 1.165 Kč - daň 0 Kč).
Právní aspekty problematiky zjišťování průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku je upraven legislativou, přičemž klíčovým právním předpisem je již zmíněný zákoník práce. Zákon také stanoví, kdy a jakým způsobem se může zaměstnavatel odchýlit od obvyklého postupu výpočtu, zejména v situacích, kdy zaměstnanec neměl v rozhodném období dostatek odpracovaných hodin (resp. dní). Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o mzdách a výdělcích svých zaměstnanců, aby mohl správně vypočítat průměrný výdělek v souladu s právními předpisy.
Závěr a shrnutí článku o průměrném výdělku
Průměrný výdělek představuje základní nástroj pro výpočet různých pracovněprávních nároků zaměstnanců. Jeho správný výpočet je nezbytný pro zajištění spravedlivého přístupu k zaměstnancům a jejich právům. Přestože se na první pohled může jednat o jednoduchý pojem, jeho správné určení může být složité v závislosti na konkrétní situaci. Zaměstnavatelé by proto měli dbát na to, aby výpočty průměrného výdělku odpovídaly platné legislativě a aby byly vedené přesné záznamy o výdělcích a odpracované době zaměstnanců.
