Jak pracovat s průměrným výdělkem pro náhrady mezd
Průměrný výdělek pro náhrady mezd ponecháme v personalistice při nástupu zaměstnance buď prázdný a uzávěrkou mezd kalendářního čtvrtletí program automaticky provede přepočet a výsledek přepočtu uloží do karty každého zaměstnance nebo pokud potřebujeme pro výpočty náhrad průměrný výdělek dříve než po ukončení čtvrtletí, vypočítáme jej ručně a zadáme ho do karty příslušného zaměstnance. Jestliže zaměstnanec nepracoval alespoň 21 dnů, použijeme tzv. pravděpodobný výdělek dle §355 Zákoníku práce.
Výpočet průměrného výdělku pro pracovněprávní účely
Průměrný měsíční výdělek se podle Hlavy XVIII (§351 - §362) zákoníku
práce č. 262/2006 Sb. zjišťuje v případech, kdy tak stanoví pracovněprávní
právní předpis (např. §67 odst. 2 zákoníku práce – pro účely odstupného
nebo pro určení výše podpory v nezaměstnanosti) a to tak, že se přepočte
průměrný hodinový nebo průměrný denní (směnový) výdělek na jeden měsíc
podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na
jeden měsíc.
Průměrný měsíční výdělek se tedy nezjišťuje přímo, ale přes
průměrný hodinový nebo denní výdělek. Nezjišťuje se také za konkrétní
kalendářní měsíc, ale prostřednictvím průměrných údajů za obecný (průměrný)
rok. Zákon neuvádí konkrétní koeficienty pro výpočet průměrného měsíčního
výdělku vzhledem k tomu, že by mohly být uvedeny jen jako příklad pro
nejčastěji uplatněné délky stanovené týdenní doby při jejím rozvržení
na 5 pracovních dnů v týdnu.
Při stanovení průměrného počtu pracovních hodin (dní) v měsíci je možné
vyjít z následujícího výpočtu (nedojde-li při výpočtu k zaokrouhlením):
365.2500 - průměrný počet dnů v roce (vzhledem k přestupným rokům)
52.1785 - průměrný počet týdnů v roce (365.25 / 7)
4.3480 = koeficient - průměrný počet týdnů v měsíci (52.1785 / 12)
21.7400 - průměrný počet pracovních dní v měsíci (40 hod x koeficient 4.348)
173.9200 - průměrný počet hodin v měsíci (40 hod x koeficient 4.348)
Průměrný hrubý měsíční výdělek pro pracovněprávní účely se vypočítá jako součin průměrného počtu hodin a průměrného hrubého hodinového výdělku zaměstnance:
Při úvazku 40 hod. týdně: 173.92 * hodinový tarif.
Jak upravit průměrný výdělek pro náhradu mzdy dle §358 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
§358
„Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo
plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní
čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná
část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části)
této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného
výdělku v dalším období (dalších období). Počet dalších období se určí
podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy
nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném
období poměrná část mzdy nebo platu podle věty první odpovídající odpracované
době.“
Úprava výpočtu průměrného výdělku slouží k ručnímu rozlišení příjmů, vztahujících se k časovému úseku delšímu, než je rozhodné období – např. pokud byla zaměstnanci vyplacena v prosincové výplatě celoroční odměna. Pro tuto úpravu použijeme v agendě Personalistika záložku 7. Korekce, kdy ve čtvrtletí, v němž byla odměna vyplacena, snížíme částku pro přepočet průměrného výdělku o příslušnou částku a pak každé další čtvrtletí o příslušnou částku opět zvýšíme.
Příklad:
Zaměstnanec v prosinci 2019 dostal roční odměnu ve výši 40.000 Kč. Tato odměna se tedy vztahuje ke čtyřem kvartálům a je tedy nutné ji rozpočítat také do čtyř kvartálů. Za celý rok 2019 zaměstnanec odpracoval 1.616 hodin. Průměrná hodinová hodnota odměny tedy činí 24,753 Kč (40.000 / 1.616).
Ve 4Q 2019 (kdy zaměstnanec dostal odměnu) zaměstnanec odpracoval 496 hodin. Poměrná výše odměny tedy činí 12.277,49 Kč. Na jedno čtvrtletí ale vychází poměrná část odměny ve výši 10.000 (40.000 / 4). Ve 4Q 2019 tedy počítáme s částí odměny ve výši 10.000 Kč.
V 1Q 2020 zaměstnanec odpracoval 464 hodin. Poměrná část odměny tedy činí 11.485,40 Kč. Na jedno čtvrtletí ale vychází poměrná část odměny ve výši 10.000 (40.000 / 4). V 1Q 2020 tedy počítáme s částí odměny ve výši 10.000 Kč.
V 2Q 2020 zaměstnanec odpracoval 310 hodin. Poměrná výše odměny činí 7.673,43 Kč. Tato hodnota je nižší, než maximum 10.000 na čtvrtletí, proto na 2Q 2020 počítáme s částí odměny ve výši 7.673,43 Kč.
Ve 3Q 2020 zaměstnanec odpracoval 390 hodin. Poměrná výše odměny činí 9.653,67 Kč. Tato hodnota je nižší, než maximum 10.000 na čtvrtletí, proto na 3Q 2020 počítáme s částí odměny ve výši 9653,67 Kč.
Popis |
Datum uplatnění |
Dny |
Hodiny |
Částka |
Roční odměna - krácení prvních tří čtvrtletí |
31.12.2019 |
0 |
0 |
-27 737,10 |
Roční odměna - první čtvrtletí |
31.3.2020 |
0 |
0 |
10 000 |
Roční odměna - druhé čtvrtletí |
30.6.2020 |
0 |
0 |
7 673,43 |
Roční odměna - třetí čtvrtletí |
30.9.2020 |
0 |
0 |
9 653,67 |
Pokud všechny dílčí části odměny sečteme, dostaneme se ve výsledku (kvůli čtvrtletním limitům) na nižší částku, než byla odměna 40.000. Dostaneme se pouze na částku 37.327,10. V tomto případě je to ale takto správně, díky skutečně odpracované době a poměrné výši odměny na příslušné čtvrtletí nemusíme vždy dosáhnout 100% výše odměny a celkový součet může být nižší. Rozhodně ale nemůže být vyšší.
Upozornění Pokud datum korekce vstupuje do aktuálního mzdového období, je nutné korekci vyplnit před uzávěrkou mezd – resp. Před přepočtem průměrného výdělku!
Ostatní pracovní postupy
Odchod na rodičovskou dovolenou a následný návrat (jednotlivé kroky, nezbytné tisky).
Jak pracovat s průměrným výdělkem pro náhrady mezd.
Ukončení pracovního poměru (jednotlivé kroky, nezbytné tisky a exporty).
Související témata